Září a pokračování neslavných výsledků   

Pokud jsme se domnívali, že srpen byl tím měsícem, kdy hypoteční trh narazil na své dno, pak zářijové výsledky ukázaly, že dopad na dno ještě nenastal.  Pád hypotečního trhu bohužel běží dál a měsíční produkce v úvěrech je již značně alarmující.

V září klesl trh úvěrů na bydlení ve srovnání se srpnem o další téměř 3 mld. Kč.  Celkový objem poskytnutých zajištěných úvěrů na bydlení činil 7,16 mld. Kč, z toho hypoteční banky uzavřely úvěry za 6,16 mld. Kč a stavební spořitelny za 1,00 mld. Kč. Taková čísla jsme tu měli naposledy v roce 2010 v době, kdy v české ekonomice rezonovaly dopady globální ekonomické krize.

Průměrná úroková sazba na realizovaných úvěrech narostla v září jen nepatrně o 6 bps na hodnotu 5,81%. Nabídkové sazby z počátku října již druhý měsíc symbolicky klesají, aktuálně jsme na hodnotě 6%. Úrokové sazby tedy dál neporostou, minimálně do 3.11.2022, kdy proběhne další měnově politické zasedání ČNB.

Stabilita úrokových sazeb je však velmi křehká a v případě dalších negativních informací v ekonomice ČNB nevylučuje zvýšení úrokových sazeb.

Úvěrový trh v České republice není v dobré kondici a tak si neodpustíme otázku. Co pro stabilitu trhu momentálně dělá regulátor, tedy ČNB?  Není náhodu vhodná doba pro změkčení úvěrových standardů? Nejsou vysoké úrokové sazby u úvěrů samy o sobě dostatečným prvkem autoregulace hypotečního trhu?

Snad dokáže ČNB reagovat pružně tak, jak to trh ve výjimečné situaci potřebuje, a nebude se striktně řídit lhůtami uvedenými v paragrafech – to bychom myslím všichni uvítali.

Zářijová čísla v ekonomice    

V září jsme zaznamenali další růst inflace v české ekonomice. Souhrnná meziroční inflace v září dosáhla hodnoty 18%, i přes dílčí poklesy v jednotlivých kategoriích bylo celkové číslo taženo zejména růstem cen energií a potravin. Meziměsíčně vzrostly ceny o 0,8%.  Růst cen v oblasti energií bude bohužel pokračovat ještě minimálně do konce roku.

Důvěra v ekonomiku dál meziměsíčně klesá a to jak u domácností, tak také v podnikatelském sektoru.

Srpnová čísla potvrdila meziroční i meziměsíční pokles tržeb v maloobchodu, meziroční pokles stavební výroby a mírný meziměsíční nárůst, pozitivní srpnová čísla vykázal český průmysl, který rostl jak meziročně tak i vůči předchozímu měsíci.

Důvěra v ekonomiku se přenáší do spotřeby a v konečnému důsledku do vývoje hrubého domácího produktu. 

Byť HDP za druhý kvartál letošního roku má hodnotu +3,7%, je to vlastně porovnání s druhým kvartálem roku 2021, který byl ovlivněn covidem. 

Jako podstatnější se jeví srovnání růstu HDP s předchozími kvartály a tady z čísel vyplývá, že již tři kvartály za sebou HDP neroste. Česká ekonomika, pokud se potvrdí pokles HDP i ve třetím kvartálu, míří do recese. 

Reálně v recesi již jsme, jen na to nemáme čísla, výsledky HDP jsou totiž reportovány zhruba se tříměsíčním zpožděním.