Lednové hypotéky v číslech 

Lehce optimistická čísla zaznamenaná v prosinci se v lednu bohužel nepotvrdila.  Lednový trh s úvěry na bydlení klesl o další jednu a čtvrt miliardy korun.  Za leden se uzavřely úvěry v objemu  6,54 mld Kč z toho hypoteční banky podepsaly úvěry v objemu 5,84 mld Kč a  stavební spořitelny jen 0,7 mld Kč.  Lepší čísla asi nelze očekávat ani v únoru, jelikož únor patří historicky k nejslabším měsícům roku v úvěrové produkci. Věříme, že ke zlepšení produkce úvěrů by mohlo dojít již v březnu.  Vede nás k tomu fakt, že se již otočil trend ve vývoji úrokových sazeb.  V lednu poklesly jak nabídkové úrokové sazby tak poprvé i průměrná úroková sazba na realizovaných úvěrech.  Její lednová hodnota dosáhla 5,92% a poklesla o 5 bazických bodů. Meziměsíční pokles průměrné realizované sazby se odehrál po neuvěřitelných 22 měsících nepřetržitého růstu.

Česká národní banka na svém zasedání 2.2.2023 ponechala základní sazbu na stejné úrovni a minimálně do konce března to tak zůstane. Současně klesá i cena úrokových swapů. Reálně se tedy otevírá prostor pro mírné snížení hypotečních úrokových sazeb.  V tuto chvíli spíše záleží, zda se mezi velkými bankami najde hráč, který bude chtít získat větší tržní podíl.

Jak se daří ekonomice?

Lednová data o inflaci přinesla dle očekávání nárůst oproti prosincovým číslům. Souhrnná lednová inflace se dostala na hodnotu 17,5%.  Leden je vždy spojen s nárůstem inflace, jelikož dochází k obvyklému přenastavování ceníků všeho druhu.  Hlavní přičinou posunu lednové inflace však jsou cenové změny u energií v souvislosti s ukončením tzv „Úsporného tarifu pro domácnosti“ a uplynutím fixovaných kontraktů ke konci roku 2022.

Nárůst byl poměrně masivní i přes zavedené cenové stropy. Mělo by tak jít o poslední významný nárůst cen v této kategorii.  Současné ceny energií dále klesají a budou pozitivně ovlivňovat inflační tlaky v letošním roce. V další měsících lze tedy očekávat postupné snižování inflace.  Stabilizovat by se měly i ceny v oblasti potravin a navazujících kategoriích, kde se celý výrobní a distribuční řetězec v tuto chvíli nechová zcela uměřeně z pohledu marží a to i přes dlouhodbě klesající spotřebu.  Nabízí se otázka zda není čas na zásah ze strany státu?

Český statistiský úřad uveřejnil na počátku února informace o tom jak se dařilo v roce 2022 českému stavebnictví.  Cekově si české stavebnictví polepšilo meziročně o 1,9% v objemu realizovaných zakázek.  Celkem bylo vydáno přes 86 tisíc stavebních povolení, což je naopak pokles proti roku 2021 o 5,4%.  Počty zahajených bytů meziročně rovněž klesly a to o 7,7%.  V celé České republice se i přes turbulence v cenách materiálů a stavebních prací dokončilo víc jak 39 tisíc bytů a to je nejvyšší hodnota od roku 2007. Z těchto údajů to vypadá jako by developeři přesně věděli, kdy mají prodat (2020,2021) nebo je to jen náhodné seskupení čísel?