Březnové oficiální výsledky potvrdily další růst hypotečního trhu. Celková produkce úvěrů na bydlení dosáhla 18,22 mld Kč, přičemž hypoteční banky si připsaly úvěry za 17,01 mld Kč a stavební spořitelny 1,21 mld Kč. Tato čísla lze již s klidným svědomím prohlásit za standardní měsíční výkon hypotečního trhu. Růst měsíční produkce lze očekávat minimálně do prázdninových měsíců. Pokud se trh bude vyvíjet podle předpokladů je reálné aby se letos dostal k hranici 200 miliard Kč. To je v kontextu předchozí sezóny (rok 2023 = 150 mld Kč) více než slibné.
Růst trhu, zcela nepochybně souvisí s vývojem úrokových sazeb, které dál klesají, i když ne možná tak rychle jak bychom si přáli. Základní úroková sazba ČNB klesla v březnu na hodnotu 5,75 % a tam se udrží až do 2 května, kdy se uskuteční další měnově politické zasedání ČNB. Na květnovém zasedání ČNB očekávají analytici snížení min o 50 bazických bodů, vyloučeno není ani 75 bps. Důležitý pro rozhodování ČNB bude další vývoj inflace zejména v segmentu služeb, který vykazuje stále poměrně vysoké hodnoty. Úrokové sazby u realizovaných úvěrů za březen spadly na hodnotu 5,18%, což bylo o 17 bps méně než v únoru. Nepatrně klesly i nabídkové sazby z počátku dubna, jejich hodnota se zastavila na 5,57%. To co se změnilo je vývoj ceny úrokových swapů, přibližně od poloviny března jejich cena roste a atakuje hranici 4%, uvidíme jaký bude další vývoj.
Český statistický úřad zveřejnil na konci první dubnové dekády výsledky březnové inflace. Po velmi pozitivních lednových a únorových hodnotách i březen ukázal dobrá čísla a souhrnná inflace se udržela na 2%. V rámci jednotlivých složek inflace se navzájem kompenzují některé vlivy. Protiinflačně působily ceny energií a potravin, naopak rostoucí ceny pohonných hmot a služeb (zejména stravování) mají proinflační potenciál. Jak jsme již uváděli výše, proinflační rizika z české ekonomiky ještě zcela nevymizela a vývoj v oblasti dopravy a služeb, bude ČNB zcela jistě velmi bedlivě pozorovat a ovlivní její rozhodování o dalším vývoji úrokových sazeb.
Únorová data z české ekonomiky stále nepřináší výraznější obrat k růstu. Pozitivní zprávou je, že již třetí měsíc v řadě rostou tržby v maloobchodě, i když hodnoty růstu jsou minimální. Češi tedy více věří v lepší časy a začali nepatrně více utrácet.
Stavební výroba stále přešlapuje na místě, i když v únoru meziročně vyrostla o 3,6%. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že za růstem stojí inženýrské stavby – tedy dopravní infrastruktura. Bohužel pozemní stavitelství (nové byty…) meziročně pokleslo o 1,5%.
Průmyslová produkce v únoru rostla meziročně o pouhých 0,7% což není nijak zásadní hodnota. Pozitivní zprávou je to, že se na únorovém meziročním růstu, který dlouhodobě zajišťuje v české ekonomice automobilový průmysl, podílel i potravinářský a chemický průmysl.