Srpnový  trh úvěrů na bydlení v číslech

Vypadá to, že v srpnu si úvěrový trh sáhnul na pomyslné dno. Svým způsobem je to asi očekávatelná situace, kdy prázdninové měsíce v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami poslali trh s úvěry výrazně dolů. V srpnu klesl trh v porovnání s červencem pouze o 1,8 mld Kč. Celkový objem poskytnutých zajištěných úvěrů na bydlení činil 10,05 mld. Kč, z toho hypoteční banky uzavřely úvěry za 8,29 mld. Kč a stavební spořitelny za 1,76 mld. Kč.

Růst průměrné úrokové sazby v srpnu pokračoval na hodnotu 5,75% meziměsíční přírůstek činil tedy 34 bazických bodů.  Dobrou zprávou jsou hodnoty nabídkových sazeb z počátku září, kdy poprvé po dlouhých měsících došlo k poklesu nabídkových sazeb o 5 bazických bodů na hodnotu 6,23%. Vypadá to tedy, že růst sazeb se skutečně zastavil a může dojít k velmi pozvolnému klesání úrokových sazeb. Některé banky již reagovaly kosmetickými úpravami svých úrokových sazeb.  

Na konci měsíce – 29.09.2022 proběhne další měnově politické zasedání ČNB, které se bude zabývat nastavením úrokových sazeb. Většina analytiků se shoduje na tom, že bankovní rada zvolí stabilitu a ponechá tedy sazby na dosavadní úrovni.

Co se děje v ekonomice?  

Srpnová inflační čísla byla stále velmi vysoká – souhrnný meziroční index spotřebitelských cen v srpnu dosáhl hodnoty 17,2%, což je nepatrně lepší číslo v porovnání s červencem.  Meziměsíční nárůst cen mezi červencem a srpnem byl již nižší a činil 0,4 %, oproti cenovému nárustu mezi červnem a červencem, který činil 1,3%.   Vypadá to tedy, že inflace zpomalila své tempo a pokud se nestane nic nepředvídaného na trhu s energiemi, mohl by u inflace v blízké budoucnosti nastat pozvolný obrat. 

Poptávkové tlaky v ekonomice výrazně oslabily, dál klesá index důvěry v ekonomiku, což brzdí poptávku.  Obrat v maloobchodním sektoru  v meziročním srovnání klesá již od května letošního roku.

Ke zklidnění situace okolo energií by mělo přispět zastropování cen energií pro domácnosti a maloodběratele. Byť bude cena energií i po zastropování výrazně vyšší než v minulosti, určitě tímto krokem dojde ke stabilizaci a zmírní to inflační tlaky.

Čísla o vývoji mezd za druhé čtvrtletí letošního roku ukazují, že meziročně došlo k průměrnému nominálnímu růstu o 4,4%. Reálně však díky inflaci průměrné mzdy poklesly o  9,8%. Na podzim lze tedy očekávat, že budou sílit tlaky na zvyšování mezd. Bohužel rostoucí mzdy bez růstu přidané hodnoty by mohly naopak inflační tlaky v ekonomice znovu posílit.  Je tedy nesmírně důležité aby se každoroční úpravy mezd na další rok prováděly nadmíru obezřetně.